...přijdu tam, tam týpek tak dvacet, padesát kilo, trendy účes a asi i hadry, ale
to já nepoznám. Já poděděné hadry, nadčasovou bundu z UK, hučku z Banské Bystrice, charisma na rozdávání a skrytý půvab pro
pokročilé. Kromě týpka tam byli dva bouchači mezi pětatřiceti a smrtí. Co neměli
na hlavě, měli na bradě a řešili rychlost a směr růstu vousů. To byla
ale vysoká fyzika. Odkráčeli, týpek mi umyl hlavu, zastřihnul konečky a
nechal mě v záklonu do omyvadla vstřebávat vlasovou masku s extraktem z
býčích žláz. Do oficíny nakráčel týpkův kámoš. Krátké vlasy, jsem si
říkala, co budou řešit. Týpek se ometal kolem kámoše, tu zastřihl, tu
zaholil, tu zažehlil. Pozn. stále hovoříme výhradně o vlasech. Vedli
řeči. Byla jsem tak padesát centimetrů od týpkova zadku a kámošova temene, nešlo neslyšet. Patrně mluvili česky. Zbrojní
pas. Klubová kultura. Módní trendy. Dance party. Elektro pop. DJs. Posilovna. Fitko. Žehličky na vlasy.
"Chceš to zalakovat?" "Jo, ať na té fotce (na zbrojní pas, pozn. aut.)
vypadám dobře." Co člověk, to vesmír.
