„Je půst,“ prohlásil vážně Armin
a Ondřej, Igor a tamagoči pokorně sklopili hlavy. Ondřej se uchýlil do své
cely, ale jen proto, aby dokončil poslední přípravy na útěk. Igor si šel
nakapat tinkturu z ostropestřce mariánského, ale jen proto, aby zahnal
chuť na červené. Tamagoči šlo vylít flašku červeného, kterou mělo ulitou za
ledničkou, ale jen proto, že mělo pocit, že se to sluší. Tamagoči usilovalo o
duchovní růst, zatímco Igor chtěl zhubnout přes prsa, a tak měli ti dva pocit,
že se mohou vzájemně inspirovat. Ondřeje vynechme, ten to měl daný jen proto,
že byl zrovna středověk. Všichni máme své důvody.
