Krátura neměl dnes vznešenějšího
cíle nežli uvařit paním polévku. Krátura si den předem táhl hutný vývar z kostí
Aberdeen Angus, aby zajistil potřebnou sílu pokrmu. Ale nebylo to snadné, byť
stačilo pokrájet cibuli, pór, rozdrtit česnek, dodat mraženou zeleninu, zalít
přecezeným vývarem, okořenit a dvacet minut vařit. Krátura obvykle nepotřebuje
více než mávnutí kouzelnou vařečkou s jádrem z pírka bílé longhornky,
aby tak učinil, ale Krátura málem selhal. Místo aby od rozednění sloužil bez
oddechu svým paním, předal je pod knutu toho proradného Mundunguse Fletchera,
sám si oblékl svůj sváteční ubrousek na čajovou konvici, na krk si pověsil
medailonek pana Reguluse a přemístil se
vyučovat jazyku run. Krátura učí rád. A vždy si po hodině tluče hlavou o zeď,
že raději nezůstal doma a nesloužil svým paním. Krátura se z výuky promptně
přemístil do domu svých paní,
vyslechl si Mundungusovy výtky, třikrát se hluboce poklonil, převlékl se do
umolousaného domácího ubrousku, medailonek pečlivě uschoval do svého pelechu a
jal se kmitat a plnit byť jen myšlená přání svých paní. Dovolil si uvařit felix
felicis jen pro svou potřebu, protože byl znaven tím, jak do noci překládal z jazyka
run. A paní měly pořád nějaká přání a požadavky. Kdyby byl Krátura drzý, řekl
by, že ho tím příšerně prudily. Krátura neustále vymýval nočník, umýval drahé
zadečky přepůvabných paní, servíroval jim mlsky, pak se s nimi přemístil přemístit prvorozenou ze svých šlechetných paní, pak s nimi se
všemi ještě letěl nakoupit do Příčné ulice, tam došlo k nehodě při přemístění a ubohé dvě paní ze čtyř
utrpěly odštěp v oblasti pravého kolene, což sice Krátura zakapal
tinkturou z třemdavy, což ho však nevyviňuje z ničeho, ani z toho, co
ještě kdy paním způsobí. Paní byly přemisťováním
tak znaveny, že bylo nevyhnutelné věnovat jim trochu té pozornosti, ovívat je Kráturovými
plandajícími oušky, křepčit pro jejich pobavení a krabatit již tak vrásčitou
tvář do pitvorných grimas. S myslí upnutou na teplou polévku, která zasytí
hlad jeho paní, odbýval Krátura jejich chutě domácím chlebem se šunkou, ovocem
a hroznovým cukrem, překračuje hromádky hraček a oblečků svých paní, přehlížeje
hromadu zázračně vršícího se nádobí. Tu se mu v krbu zjevila hlava domácího
skřítka Luby, který mu udělil pár zásadních rad pro efektivní zvládání
domácnosti a ujistil ho, že všichni domácí skřítkové jsou na tom podobně,
koneckonců známe Winky, podlehnuvší účinkům máslového ležáku. Krátura divoce
mával svou kouzelnou vařečkou, až pleny létaly, talířky a mističky se kouzlem
plnily roztodivnými pokrmy a pak se dalším mávnutím umyly, vyleštily a uložily samy
do skříňky. Ale Krátura stále myslel na výživnou polévku, k níž se upnul
jako k jedinému správnému zdroji plnohodnotných bílkovin, tuků a sacharidů
tak důležitých pro správný a plynulý psychomotorický vývoj svých paní, že si na
ně, když si jen dovolil vyhodnotit jejich přání jako neopodstatněná, dovolil
tiše leč temně zavrčet. V tu ránu tloukl hlavou do zdi a volal: „Accio Matějíček a Prekopová!“ Úderem
klekání servíroval vyčerpaný Krátura svým paním výživnou polévku, dohlédl na
její úplnou konzumaci, umyl své paní, učesal, utišil, přečetl kus z příběhu
svého dávného pána a šel cídit měděné pánve a hrnce, aby se ráno leskly v záři
vycházejícího slunce. Krátura slouží rád.
